Jdi na obsah Jdi na menu

Článek 3.

 

 


Čínská bojová umění Wu-shu

 

Stanislav Karkula

 

V současné době, kdy vzrostl zájem o čínská bojová umění Wu-shu (kung-fu), stoupl i počet tzv.samozvaných „mistrů“, proto jsem požádal o rozhovor skutečného mistra těchto bojových umění a zároveň odborníka v tradiční čínské medicíně shi-fu Du Fu Kuna.

(Otázky jsou záměrně pokládány tak, jak se na ně většinou lidé ptají).


Mistře, mohl byste nám říci, kde a u koho jste se učil Wu-shu a jak dlouho se mu věnujete?

Studoval jsem Wu-shu v čínském Pekingu u mistra Zhang Bao Yanga a u jeho učitele velmistra Wang Ti wu. Čínským bojovým uměním se věnuji 30 let.

Mohl byste osvětlit, jaký je vlastně hlavní cíl čínského Wu-shu v jeho tradiční podobě?

V prvé řadě je to celkové ozdravení organismu člověka. Za druhé je to umění a samozřejmě bojování (sebeobrana).

Na západě panuje většinou názor, že bojová umění jsou sportem jako například box. Co si o tom myslíte?

To je samozřejmě omyl, protože západní box používá v boji pouze ruce, avšak čínské Wu-shu používá celého těla a Čchi-kung (vnitřní energie).

V dnešní době se ve světě objevují lidé, kteří staré styly Wu-shu podle sebe upravují a podle jejich soudu vylepšují. Co byste k tomu mohl říci?

Osobně si myslím, že staré styly Wu-shu jsou lepší, protože už se cvičí velmi dlouhou dobu a jsou ověřeny. Když někdo vymyslí něco nového, nemůže vědět, jestli je toto cvičení správné. Naproti tomu, cvičíte-li staré styly, máte jistotu, že jsou ověřeny celou řadou mistrů, kteří je cvičili po generace.

Velká řada adeptů bojových umění si přisvojuje titul mistr (shi-fu). Co tento titul skrývá a kdo se může takto označit?

Na západě cvičí lidé třeba den, hodinu a již si říkají třeba Shi-fu (mistr). Z  toho vyplývá, že čínskému Wu-shu nerozumí. V Číně musí člověk velmi dlouho cvičit a většina lidí ví, jak wu-shu vypadá a tak mohou říkat někomu mistře, protože to každý pozná. Naproti tomu na západě se to mohou lidé říkat, protože málokdo pozná, kdo je to mistr.
V Číně se říká mistře člověku, který dlouho cvičí opět pod vedením mistra, pod kterým musí studovat dlouhou dobu a na závěr se provádí určitá zkouška mistrovství, kde mistr sleduje schopnosti svého žáka (budoucího mistra), kterého přizve například na veřejné předvádění atd. Jsou zkoušky bojové i nebojové. Když adept splní všechny předpoklady a stane se zástupcem mistra, stává se i on mistrem.

Jste lékař se specializací na čínskou na čínskou tradiční medicínu, řekněte nám, jaký máte názor na vegetariánství a jak byste charakterizoval zdravý způsob života? 

Jíst jen zeleninu a nejíst maso není nejlepší. Ale je to individuální záležitost u každého člověka jiná. Strava by měla být vyrovnaná, měla by v ní být zelenina i maso. Když už se maso nejí, ta se musí strava vyvážit a maso nahradit něčím jiným. Například oříšky atd. A zdravý způsob života? Mělo by se jíst v pravidelných intervalech a pravidelně cvičit. A samozřejmě nepít alkohol a nekouřit je lepší.

Jakými tradičními metodami léčíte?

Využívám všechny prostředky tradiční čínské medicíny, například akupunkturu, ušní akupunkturu, elektrickou akupunkturu, čínské masáže, léčení vnitřní energií (Čchi-kung) a další.

V poslední době se objevili lidé, kteří zneužívají vašeho jména. Co si o tom myslíte?

Jestliže někdo zneužívá mé jméno, je to špatné, protože kdyby tito lidé udělali něco špatného, mohlo by se to svést na mě.

Co byste na závěr vzkázal všem adeptům bojových umění?

Aby hodně cvičili každý den své mistrovství, aby měli dobré tělo i ducha, protože práce a učení je to nejlepší a je vlastně posláním.

 

Otázky mistru Du Fu Kunovi pokládal Stanislav Karkula

(Časopis Gejzír, 4/96)

 

(c) Stanislav Karkula